NOVINKY
Vložené náklady se rychle vrací
1.2.2010
Zateplování budov je přirozeným důsledkem snahy o jejich udržení ve stavu odpovídajícím současným požadavkům na užívání.
Sanace vlhkého života
Sanace vlhkého zdiva
Ochrana zdiva před nadměrnou vlhkostí se prakticky dotýká každého vlastníka starší stavby. Působením vlhkosti se rozpadají stavební materiály a také se zhoršuje tepelný odpor konstrukcí. Před zahájením sanačních prací je nutné správně určit příčiny zavlhčení. Hlavní zdroje vlhnutí jsou obvykle: kapilární vzlínání vody, prosakování vody, kondenzace vodní páry a hygroskopický příjem vlhkosti. Příčiny zavlhčení nemusí být vždy jednoznačné, velmi často se jejich projevy překrývají. Vhodná je proto konzultace s odborníkem. Při sanaci zdiva je nutné nejprve odstranit zjevné příčiny zavlhčení a teprve posléze řešit jejich důsledky. V praxi proto nevystačíme jen s jediným opatřením, ale musíme je vhodným způsobem kombinovat. Důležité je, že vlhkost je třeba od konstrukce nějakým způsobem odvést nebo konstrukci od zdroje vlhkosti izolovat.
Zdivo nad terénem
Pro dodatečnou izolaci zdiva ve vodorovném směru se nejčastěji používají mechanické způsoby (vkládání izolace do prořízlé spáry) a injektážní metody (napuštění vrtů ve zdivu látkou, která póry utěsní nebo hydrofobizuje). Mechanické způsoby jsou dlouhodobě nejspolehlivější. Vodorovnou izolaci vkládáme do otvorů vybourávaných ve zdivu nebo do proříznuté spáry. Jako izolační materiál používáme pásy s vyšší tuhostí - ze skelného laminátu, z PVC nebo polyetylénu. Postupné vybourávání zdiva bývá velmi pracné, v cihelném zdivu lze spáru snadněji vytvořit řetězovými pilami. Podřezávání stěn řetězovými pilami je určeno pro cihelné zdivo s průběžnou spárou do tloušťky cca 0,6 až0,9 m .
Pokud se jedná o zdivo smíšené nebo kamenné používáme diamantová lana. Tloušťka stěn při podřezávání lanem není prakticky omezena a lze vytvářet i svislé spáry. Cihelné nebo smíšené zdivo s průběžnou ložnou spárou lze také izolovat vtlačováním zahrocených nerezových plechů pomocí beranidel. Proti klasickému podřezání se ušetří několik pracovních kroků: čištění spáry, manipulace s izolací, klínování zdiva proti sedání a injektování spáry po vložení izolace.
Výhoda mechanických metod - totální přerušení pohybu vlhkosti - je u starších staveb mnohdy nevýhodou. Dojde k uzavření vlhkosti pod izolací a hrozí, že vlhké zdivo bude v zimě odmrzat. Tuto oblast musíme zateplit.
Zdivo nad terénem
Pro dodatečnou izolaci zdiva ve vodorovném směru se nejčastěji používají mechanické způsoby (vkládání izolace do prořízlé spáry) a injektážní metody (napuštění vrtů ve zdivu látkou, která póry utěsní nebo hydrofobizuje). Mechanické způsoby jsou dlouhodobě nejspolehlivější. Vodorovnou izolaci vkládáme do otvorů vybourávaných ve zdivu nebo do proříznuté spáry. Jako izolační materiál používáme pásy s vyšší tuhostí - ze skelného laminátu, z PVC nebo polyetylénu. Postupné vybourávání zdiva bývá velmi pracné, v cihelném zdivu lze spáru snadněji vytvořit řetězovými pilami. Podřezávání stěn řetězovými pilami je určeno pro cihelné zdivo s průběžnou spárou do tloušťky cca 0,6 až
Pokud se jedná o zdivo smíšené nebo kamenné používáme diamantová lana. Tloušťka stěn při podřezávání lanem není prakticky omezena a lze vytvářet i svislé spáry. Cihelné nebo smíšené zdivo s průběžnou ložnou spárou lze také izolovat vtlačováním zahrocených nerezových plechů pomocí beranidel. Proti klasickému podřezání se ušetří několik pracovních kroků: čištění spáry, manipulace s izolací, klínování zdiva proti sedání a injektování spáry po vložení izolace.
Výhoda mechanických metod - totální přerušení pohybu vlhkosti - je u starších staveb mnohdy nevýhodou. Dojde k uzavření vlhkosti pod izolací a hrozí, že vlhké zdivo bude v zimě odmrzat. Tuto oblast musíme zateplit.
Injektážní metody
Izolaci stěn lze také vytvořit napuštěním zdiva vhodnou látkou, která pronikne do pórů stavebních hmot - injektáží pomocí vrtů. Vrty ve zdivu je zapotřebí uspořádat tak, aby látka pronikla do celé izolované oblasti. Obvykle se vytvářejí ve vzdálenostech cca 12 -15 cm od sebe, kolmo nebo šikmo k povrchu (cca 0 - 30°) a v délce k protějšímu líci zdiva zkrácené max. o 10 cm . Do tloušťky zdiva cca 0,9 m lze injektovat jen z jedné strany, při větších tloušťkách se doporučuje navrtat stěnu z obou stran. Průměr vrtů (cca 12 - 40 mm ) a jejich vzdálenost odpovídá konkrétnímu typu izolační látky a způsobu injektáže. Látku lze do konstrukce napouštět pod tlakem pomocí speciálních pump nebo volně, jen za atmosférického tlaku (např. ze zavěšených nádobek nebo nálevkami).
Účinnost injektážní látky
Injektážní látky založené převážně na utěsňujícím principu (např. cementové suspenze nebo polyuretanové a akrylátové pryskyřice) mají proti vzlínání vody nižší účinnost, neboť zaplňují hlavně velké póry, kde se kapilární transport vlhkosti tolik neuplatňuje. Jejich těsnicí schopnosti se využívají proti prosakující vodě. Vhodné jsou v případě kompaktního lomového zdiva, kdy těsníme hlavně ložné spáry.
Nejlepší penetrační schopnost mají hydrofobizační prostředky (např. silikonové mikroemulze), jejichž částice jsou daleko menší. Umožňují difúzi vodní páry zdivem, obecně tedy i plynů, ale nehodí se, pokud máme stavbu zároveň izolovat i proti radonu. Vhodný kompromis v daném případě je injektáž tzv. „kombinovanými" prostředky, kde je hlavnítěsnicí složka, tvořená koloidním roztokem vodního skla s nízkým obsahem alkálií, ještě doplněna hydrofobní látkou.
Hydrofobizační krémy
Novinkou na trhu jsou tzv. hydrofobizační krémy. Snadno je lze plnit do vrtů jen pomocí nízkotlakého (zahradnického) postřikovače. Krémová konzistence zajišťuje spolehlivou aplikaci u zdiva obsahujícího dutiny, kaverny nebo trhliny. Dobře se uplatní u konstrukcí z nepálených cihel nebo s hliněnou maltou, které nesnesou nadměrné zavlhčování technologickou vodou.
Oproti podřezání je účinnost injektážních metod nižší, nikdy nedojde k úplnému přerušení kapilárního systému. U materiálů citlivých na obsah vlhkosti např. zdivo z opuky nebo vepřovic, kdy by přesušení mohlo vést ke statickým poruchám, představuje tato skutečnost dokonce určitou výhodu. Injektážní metody jsou i značně variabilní: vhodným nastavením směru a sklonu vrtů lze vykrýt složitější půdorysné profily nebo propojit různé výškové úrovně.
Izolaci stěn lze také vytvořit napuštěním zdiva vhodnou látkou, která pronikne do pórů stavebních hmot - injektáží pomocí vrtů. Vrty ve zdivu je zapotřebí uspořádat tak, aby látka pronikla do celé izolované oblasti. Obvykle se vytvářejí ve vzdálenostech cca 12 -
Účinnost injektážní látky
Injektážní látky založené převážně na utěsňujícím principu (např. cementové suspenze nebo polyuretanové a akrylátové pryskyřice) mají proti vzlínání vody nižší účinnost, neboť zaplňují hlavně velké póry, kde se kapilární transport vlhkosti tolik neuplatňuje. Jejich těsnicí schopnosti se využívají proti prosakující vodě. Vhodné jsou v případě kompaktního lomového zdiva, kdy těsníme hlavně ložné spáry.
Nejlepší penetrační schopnost mají hydrofobizační prostředky (např. silikonové mikroemulze), jejichž částice jsou daleko menší. Umožňují difúzi vodní páry zdivem, obecně tedy i plynů, ale nehodí se, pokud máme stavbu zároveň izolovat i proti radonu. Vhodný kompromis v daném případě je injektáž tzv. „kombinovanými" prostředky, kde je hlavnítěsnicí složka, tvořená koloidním roztokem vodního skla s nízkým obsahem alkálií, ještě doplněna hydrofobní látkou.
Hydrofobizační krémy
Novinkou na trhu jsou tzv. hydrofobizační krémy. Snadno je lze plnit do vrtů jen pomocí nízkotlakého (zahradnického) postřikovače. Krémová konzistence zajišťuje spolehlivou aplikaci u zdiva obsahujícího dutiny, kaverny nebo trhliny. Dobře se uplatní u konstrukcí z nepálených cihel nebo s hliněnou maltou, které nesnesou nadměrné zavlhčování technologickou vodou.
Oproti podřezání je účinnost injektážních metod nižší, nikdy nedojde k úplnému přerušení kapilárního systému. U materiálů citlivých na obsah vlhkosti např. zdivo z opuky nebo vepřovic, kdy by přesušení mohlo vést ke statickým poruchám, představuje tato skutečnost dokonce určitou výhodu. Injektážní metody jsou i značně variabilní: vhodným nastavením směru a sklonu vrtů lze vykrýt složitější půdorysné profily nebo propojit různé výškové úrovně.
Vzduchové metody
Vlhkost zdiva lze snižovat i tzv. vzduchovými metodami, které využívají pro odvedení vodní páry přirozeně proudícího vzduchu. Vlhkost se odvětrává do vzduchových mezer nebo kanálů zřizovaných většinou pod podlahou místností. Při navrhováníje nutné pamatovat na dostatečné rozměry vzduchové mezery (min. tloušťka 15-20 cm ) a rozdíl výšek mezi nasávacími a odvětrá-vací otvory, aby docházelo k účinnému pohybu vzduchu. Nasávací otvory by měly být osazeny na chladnější straně objektu (severní nebo východní průčelí) než výdechové. Odtah vzduchu z dutiny lze zajistit jinak nevyužívanými komíny uvnitř budovy. Mezi vzduchovou dutinu a vnitřní konstrukci (obvykle podlahu) je nutné osadit tepelnou izolaci, aby nedocházelo k promrzání v zimním období.
Obnova svislých izolací
Pokud je hlavní příčinou poruch voda pronikající z přilehlé zeminy, je nutné zdivo odkopat a provést kvalitní rubovou izolaci. Jen zřídka lze izolaci dimenzovat na zemní vlhkost. Většinou jsou v okolí starších staveb různé ulehlé navážky, které zadržují prosakujícívodu (srážkovou nebo z poškozených podzemních sítí). Z tohoto důvodu se svislé izolace zesilují a výkopy musí být odvodněny drenáží. Drenáž by měla být navržena tak, aby byla funkční po celou dobu životnosti stavby. Kromě klasických asfaltových pásů se u starší zástavby dobře uplatní štěrkové systémy, které dobře kopírují nerovný povrch zdiva nebo tvarově velmi složité detaily. Pro vnější izolace se používají bitumenové stěrky, pro vnitřní izolace pod omítku nebo na sokly minerální povlaky na cementové bázi. Poměrně opomíjeny jsou rubové izolace z jílové hmoty. Tento historický materiál však vyžaduje velmi pečlivý výběr, zpracování i následné ošetření.
Vlhkost zdiva lze snižovat i tzv. vzduchovými metodami, které využívají pro odvedení vodní páry přirozeně proudícího vzduchu. Vlhkost se odvětrává do vzduchových mezer nebo kanálů zřizovaných většinou pod podlahou místností. Při navrhováníje nutné pamatovat na dostatečné rozměry vzduchové mezery (min. tloušťka 15-
Obnova svislých izolací
Pokud je hlavní příčinou poruch voda pronikající z přilehlé zeminy, je nutné zdivo odkopat a provést kvalitní rubovou izolaci. Jen zřídka lze izolaci dimenzovat na zemní vlhkost. Většinou jsou v okolí starších staveb různé ulehlé navážky, které zadržují prosakujícívodu (srážkovou nebo z poškozených podzemních sítí). Z tohoto důvodu se svislé izolace zesilují a výkopy musí být odvodněny drenáží. Drenáž by měla být navržena tak, aby byla funkční po celou dobu životnosti stavby. Kromě klasických asfaltových pásů se u starší zástavby dobře uplatní štěrkové systémy, které dobře kopírují nerovný povrch zdiva nebo tvarově velmi složité detaily. Pro vnější izolace se používají bitumenové stěrky, pro vnitřní izolace pod omítku nebo na sokly minerální povlaky na cementové bázi. Poměrně opomíjeny jsou rubové izolace z jílové hmoty. Tento historický materiál však vyžaduje velmi pečlivý výběr, zpracování i následné ošetření.
REAL SOLUTION, s.r.o.
Banskobystrická 95, 62100 BRNO
Tel: +420 533 433 103
Fax: +420 533 433 105
e-mail: office@rso.cz
design www.czechplus.cz